Příběh tepla aneb kachle ve středověku (6)

Rekonstrukce středověkých kamen

Zajímavé zlomky kachlů lákaly k rekonstrukci celých objektů. Pionýrem byl I.Holl, který po rekonstrukci královského paláce v Budíně zničeného v závěru 2.světové války, postavil v polovině padesátých let minulého století do nově opravených sklepních prostor repliku dvou kamen. Vycházel z kachlů nalezených při rozsáhlých archeologických výzkumech v troskách paláce.

 

Působivou kresebnou rekonstrukci kamen na základě nálezů kachlů z hradu Melice u Vyškova provedl P. Michna.

V České republice se tohoto úkolu ujal, dnes již zesnulý, MUDr. Zdeněk Hazlbauer. Postavil v osmdesátých a devadesátých letech minulého století věrné repliky kamen na mnoha místech v Čechách a na Moravě. (Hazlbauer 2001).Z nich jsou nejzajímavější tyto exempláře:

Sezimovo Ústí - jižní předměstí

Sklad kachlů, které zůstaly v destrukci hrnčířských dílen po opuštění města v roce 1420. Jedná se o dva typy otopných zařízení. První kolekce obsahovala kachle s prořezávanou čelní stěnou, druhá jednoduché nádobkové kachle. Modely stojí v expozici táborského muzea.

Mohelnice-bývalý městský hrad (dnes Vlastivědné muzeum)

Zlomky kachlů nalezeny ve sklepě v destrukčních vrstvách. Nepocházely tedy z jednoho celku.

Čáslav-sklepení muzea

Kamna postavena z replik kachlů pocházejících z nedalekého hradu Lichnice.

Přerov-expozice v muzeu J.A.Komenského

Kamna dle kreseb k dílu Orbis pictus. Kamna mají tvar kvádru a jsou zhotoveny ze zeleně glazovaných nádobkových kachlů.

Křivoklát

V expozici hradu postavena replika kamen na základě nálezů zemanského domu zničeného v roce 1422 (Durdík 1995). Dle názoru Z.Hazlbauera neodpovídá rekonstrukce duchu doby.

 

„Pompejské“ nálezy kamen

Archeologické výzkumy objektů násilně zničených při válečných akcích anebo náhle opuštěných obyvateli přinesly doklady dochovaných kachlů.

Zaniklé město Sezimovo Ústí u Tábora

jižní předměstí s dílnami řemeslníků, kteří používali často vodu a oheň. Ve sklepech hrnčířských dílen byly dvě kolekce kachlů připravené nejspíše k expedici zákazníkovi (Hazlbauer 2001).

Fortifikace Nový Hrad u Šumperka

Při záchranném archeologickém výzkumu v prostoru druhé brány byl odkryt dům nejspíše strážců hradu, jenž byl zničen za česko-uherských válek kolem roku 1470. V rohu stála kamna složená z nádobkových kachlů, jejich destrukce měla nepochybně tvar komolého kužele (Goš 2006).

Manský dům u Křivoklátu

Objekt vypálen v roce 1422 a již nebyl obnoven, ani cennější věci vyhrabány z popela. Vedle luxusního stolního nádobí bylo v místnostech postaveno několik kamen, jedny z nich byly rekonstruovány.

---