Příběh tepla aneb kachle ve středověku (10)

Příspěvky studentů a kolegů:

Kolekce glazovaných kachlů z Olomouce, Petrášova paláce.

      Při rekonstrukci paláce zvaného Petrášův na Horním náměstí č.p.25 v Olomouci v závěru minulého tisíciletí se podařilo nalézt v zásypech kleneb zajímavý soubor zlomků kachlů datovaných do 15.-16. století. I když se jedná o malá torza, silně poškozená několikerým přesunem, svou kvalitou přesahují obvyklý dobový standard a dobře dokumentují vysoké společenské postavení majitele domu někdy na počátku renesance.

     Část z nich, vedle mnoha jiných zlomků, je zdobena mnoho barevnou glazurou, jež se však na mnoha místech roztekla a svědčí o velkých technických problémech, s nimiž si ne vždy mistr věděl rady. Nejzajímavější jsou čtyři exempláře, které znázorňují základní příběhy z knihy Genesis. Zaujme zejména kachel s motivem Adama a Evy u stromu poznání a potopy. Hrnčíř měl velké problémy s výtvarným ztvárněním motivů, zejména pak anatomií postav. Použity jsou barvy bílá, žlutá, okrová, modrá a zelená.

Řádkový kachel s mnohobarevnou glazurou, nápis ADAM.EVA.GEN, rozměry 29x26 cm 

Řádkový kachel s biblickým výjevem potopy s nápisem OAH a postavami topícími se v moři, 28,5x26 cm

 Kamnový vrcholový nástavec s mnoho barevnou glazurou, 29x15,5 cm

      Soubor vícebarevně glazovaných kachlů je natolik unikátní a v prostředí raně renesanční kultury českých zemí dosud ojedinělý, že vyhledávání analogií, které by mohly vést k určení místa výroby, či dokonce kamnářské dílny, je za současného stavu poznání materiálu velmi obtížné. Není tedy možné spolehlivě určit, zda jsou dílem olomouckého mistra, či na místo byly dopraveny odjinud. O charakteru, vzhledu kamen sloužících k reprezentaci či výhřevu někde v reprezentačních místnostech Petrášova paláce si můžeme udělat představu podle otopného tělesa postaveného v roce 1545 v prostorách zámku ve Vrchlabí. Rovněž k jejich výzdobě byly použity motivy ze Starého zákona provedené v mnohobarevných glazurách. Předpokládá se, že kamna byla zhotovena někde ve Slezsku, zde však technologii malování kachlů barevnými glazurami mistři zvládli lépe. Soudíme tedy, že kamna v Petrášově paláci byla postavena někdy kolem poloviny 16. století. Vzorem také mohla být skvostná díla dochovaná v Salzburku na hradě Hohensalzburg či v Krakově na Wawelu. Vidíme, že polovina 16. století je dobou, kdy se základním způsobem zlepšovala kvalita života a zvyšovaly se nároky na bydlení. Mezi ně náleží stavba kvalitních otopných zařízení s vysokou uměleckou úrovní podtrhující společenskou prestiž majitele. Kolekce zlomků z Olomouce je dokladem, že tyto myšlenky našly úrodnou půdu v bohatých městech. Nepochybně v budoucnu se náš nálezový fond rozšíří a budeme se moci zamyslet nad produkcí dílen pracujících pro náročného zákazníka.

Kamna stojící ve Vrchlabí, pravděpodobně současník olomouckých.