Příběh tepla aneb kachle ve středověku (2)
Kamna, jejich chronologický vývoj
Zlepšení obyvatelnosti obytných prostor prodělalo ve vrcholném středověku velký vývoj. Otevřená ohniště byla postupně, dle finanční síly majitele, nahrazována kamny, jež byly mnohdy bohatě zdobeny, aby se prokázala jeho společenská prestiž. Nejprve byly do kopulí pecí vkládány nádoby, jež měly zvýšit cirkulaci vzduchu v místnosti. S tímto fenoménem se prvně setkáváme v oblasti dnešního jižního Německa a severního Švýcarska již v 11. a 12. století.
Tato technická inovace se postupně rozšířila někdy ve 13.století i ve střední Evropě. První nálezy nádobkových kachlů u nás jsou doloženy na středověké tvrzi v Konůvkách na Vyškovsku a také v Českém Krumlově. Další archeologické výzkumy nepochybně přinesou další doklady jejich užití zejména v bohatých patricijských domech.
Ve vrcholném středověku se kamna obvykle skládala ze tří částí, na podlaze byl podstavec zhotovený z cihel či kmenů, na obrázku označen C. Nad ním byla umístěna tzv.soklová část většinou kvadratického půdorysu (B) zhotovená již z kachlů a nad ní nástavcová část (C) převážně válcovitého tvaru. Neboť takto provedená luxusní kamna se nacházela v místnostech vyšší společenské vrstvy nazýváme je rytířská. Z ikonografických vyobrazení známe také kamna zhotovená ve tvaru komolého kužele s uříznutou horní částí. Většinou byla umístěna v lidovém prostředí vrcholného středověku.
Předchozí stránka: Příběh tepla aneb kachle ve středověku (1)
Následující stránka: Příběh tepla aneb kachle ve středověku (3)