Příběh tepla aneb kachle ve středověku (5)

Ikonografické zobrazení kamen

Nejstarší doposud stojící kamna se nacházejí v areálu arcibiskupského hradu Hohensalzburg, jenž se vypíná nad dnešním městem Salzburg. Kamna postavená ze skvostně malovaných kachlů jsou datována do roku 1501. Na našem území jedny z nejstarších dochovaných kamen jsou umístěny na zámku Velké Losiny u Šumperka. Postaveny byly patrně v roce 1589.

Kamna z roku 1545 se dochovala ve Vrchlabí a stojící exemplář v Telči pochází z roku 1567.

Kamna jako důležitý zdroj tepla se záhy dostala na plátna obrazů i papír prvních tisků. Jejich neumělá zobrazení nám pomohou spolu s archeologickým materiálem správně rekonstruovat jejich podobu či určit umístění v interiéru.

Snad nejstarší je žertovná scéna dvou mužů pobývajících nejspíše v sauně u nějakého otopného zařízení, nejspíše pece, jež byla nakreslena v Diurnale cisterciense, dříve nazývaném Osecké kalendárium, jež je datováno do poloviny 14.století (Richterová 1982, 52).

Metodicky zajímavá je scéna muže s korunou před kamny, jež pochází z poloviny 15.století a byla zachycena někde v alpském prostoru.

Pozoruhodné je, že postava ozdobená korunou pravděpodobně přikládá do kamen proti všem zvyklostem z místnosti.Větší množství dřevorytů dokládá, že kamna se v podstatě skládala ze tří částí, kvadratického soklu a kruhovité nástavby. Obecně jsou označované jako rytířská kamna. Jsou kreslena do rohu místnosti, takže nevíme jak se do nich kladlo palivo.

V měšťanských domácnostech sloužila také kamna zhotovená z jednoduchých nádobkových kachlů postavených do tvaru komolého kužele. Je zajímavé, že zvyk stavět kamna z jednoduchých nádobkových kachlů se udržela až do raného novověku. Samozřejmě mistři dřevorytu zachytili také složitější konstrukce kamen, které měly spíše trojdílnou konstrukci. Dokládají také technologické zlepšení, tedy stavbu kamen z větších dílů.

---