Zlatníctví
Celkové množství dosud vytěženého zlata se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun zlata, z toho asi pouhé 2 % byla získána do objevení Ameriky. Asi 8 % se vytěžilo v letech 1492-1800, 25 % v 19. století a zbývajících 65 % za použití moderních metod ve 20. století.
Ložiska zlata v Evropě
V Evropě řada ložisek, u nichž se předpokládá využívání ve středověku, starověku či dokonce v pravěku.
Pyrenejský poloostrov:
1. Pohoří Sierra Morena v jižním Španělsku
2. Asturie a Galicie v severozápadním Španělsku
Někdy se předpokládá těžba KZP, antickými autory je doložena v římském období.
Někdy se předpokládá těžba KZP, antickými autory je doložena v římském období.
Francie:
1. Bretagne
2. departmenty Aude, Creuse, Maine-et-Loire
Poměrně bohaté, ale málo známé zdroje.
1. Bretagne
2. departmenty Aude, Creuse, Maine-et-Loire
Poměrně bohaté, ale málo známé zdroje.
Irsko:
Mimořádné bohatství zlatých předmětů od doby bronzové naznačuje velkou pravděpodobnost těžby v oblasti pohoří Wicklow. Provedené analýzy zlata to však nepotvrzují (?).
Mimořádné bohatství zlatých předmětů od doby bronzové naznačuje velkou pravděpodobnost těžby v oblasti pohoří Wicklow. Provedené analýzy zlata to však nepotvrzují (?).
Alpy:
1. Západní Alpy - jižní svahy od Simplonu až po Monte Rosu
1. Západní Alpy - jižní svahy od Simplonu až po Monte Rosu
2. Východní Alpy - Vysoké Taury v oblasti mezi Zell am Ziller a Schellgaden.
V 15.-16. stol. těžba v Radhausbergu a v Rauriser Goldbergu
V povodí řeky Salzbach - chudé sejpy.
V 15.-16. stol. těžba v Radhausbergu a v Rauriser Goldbergu
V povodí řeky Salzbach - chudé sejpy.
3. Severní Italie - jen chudé sejpy.
Střední Evropa
Na zlatonosnou oblast v západních Čechách navazují zdroje v Bavorsku a jednotlivá ložiska na západní straně Šumavy. Zde byly zjištěny haldy po starém dolování (Frankenwald, Münchberg, Goldkronach - od 10. století, Goldberg - těžba ukončena až na počátku století, Oberviechtach a jiné). Nepříliš významné jsou výskyty v Durynském lese a Hessenské vrchovině, kde jsou sejpy a stopy po rýžování.
Na zlatonosnou oblast v západních Čechách navazují zdroje v Bavorsku a jednotlivá ložiska na západní straně Šumavy. Zde byly zjištěny haldy po starém dolování (Frankenwald, Münchberg, Goldkronach - od 10. století, Goldberg - těžba ukončena až na počátku století, Oberviechtach a jiné). Nepříliš významné jsou výskyty v Durynském lese a Hessenské vrchovině, kde jsou sejpy a stopy po rýžování.
Balkán
Na Balkánském poloostrově prakticky pouze v zemích bývalé Jugoslavie, hlavně ve východním Srbsku (okolí města Bor) a v Bosně (doly z římského období).
Na Balkánském poloostrově prakticky pouze v zemích bývalé Jugoslavie, hlavně ve východním Srbsku (okolí města Bor) a v Bosně (doly z římského období).
Karpatská kotlina
1. Slovenské rudohoří
V Spišsko-gemerské části Slovenského rudohoří jsou zachovány stopy po rýžování (Gemerská Poloma, Smolník, Štos, Zlatá Idka, Rudňany aj.). Rýžování doloženo rovněž o 40 km západněji v okolí Hnúště (údolí řeky Rimavica a přítoku Bohatá).
1. Slovenské rudohoří
V Spišsko-gemerské části Slovenského rudohoří jsou zachovány stopy po rýžování (Gemerská Poloma, Smolník, Štos, Zlatá Idka, Rudňany aj.). Rýžování doloženo rovněž o 40 km západněji v okolí Hnúště (údolí řeky Rimavica a přítoku Bohatá).
2. Revír v Muntii Gutaiului poblíž Baia Mare v severním Rumunsku.
3. Naleziště v sedmihradské Muntii Apuseni („zlatý čtyřúhelník"). Zlatonosný okrsek je vymezen body Caraci, Sdacaramb, Zlatna a Baia de Aries. Tato oblast je považována za nejbohatší zdroj ryzího zlata v Evropě. Přicházelo se zde na celá hnízda volného zlata, někdy v obrovské koncentraci. Jsou případy, kdy se na poměrně malých plochách (od 15 m2) narazilo na koncentraci 5 až 10 a vzácně i více kilogramů zlata.
Primární ložiska zlata v Čechách
1. Jílovské pásmo (Jílové u Prahy) bylo využíváno od středověku do druhé poloviny 20. stol. Patří sem revíry Štěchovice-Slapy, Psí hory, Čelina (nové) a Mokrsko (nové).
2. Kozohorské pásmo (mezi Libčicemi a Kozími horami), těžba zlata od středověku do poloviny 20. stol.
3. Příbramsko (od 14. stol.), spíše však jako vedlejší produkt.
4. Šumavské moldanubikum - patří k našim nejvýznamnějším oblastem. Je zde několik zlatonosných revírů.
Revír kašperskohorský. Rýžování je doloženo na Otavě a na dalších potocích. Hlubinné dolování začalo na přelomu 13./14. století a největšího rozsahu dosáhlo za panování Lucemburků. Potom nastal postupný úpadek, poslední aktivity 1803-1846 a ve dvacátých letech 20. století.
Další revíry: Hartmanice, písecký revír (od 14. století), vodňanský revír (Křepice r. 1927 nálezy zlatých plechů o délce 5-9 cm, šířce 1-4 cm a síle několika desetin mm), Horažďovicko a Klatovsko (stopy po rýžování)
5. Oblast blanické brázdy - ložisko Roudný (dolování od 14., intenzivně od 18. století), okolí Českého Krumlova.
6. České moldanubikum - revír mezi Pacovem a Humpolcem, revír mezi Golčovým Jeníkovem, Červenými Janovicemi a Leštinou (od středověku rýžování, od poloviny 14. století i hornícky v okolí Zlaténky a Humpolce.
7. Rýchorské krystalikum (jv. Krkonoše - revír Svoboda nad Úpou).
Primární ložiska zlata na Moravě
1. Jeseníky - dva revíry Zlaté Hory a Andělské hory a několik ložisek. V zlatohorském revíru je těžba doložena od 13. století a v 16. století postupný útlum. V 18. století těžba v menší míře z Modré štoly, v 19. století již jen sekundárně z pyritů. V andělskohorském revíru na východním svahu Hrubého Jeseníku se začalo s těžbou na konci 11. století a maximum těžby před rokem 1500. Bohaté ložisko Zlatý Chlum leží asi 2,5 km SV od města Jeseník
2. Moravské Moldanubikum na jz. Moravě - poměrně chudý, revír Opatov - Svojkovice.
Sekundární ložiska zlata v Čechách a na Moravě
Jižní a jihozápadní Čechy
Na zlato nejbohatší. Téměř všechny jihočeské řeky jsou zlatonosné. Nejvíce rozsypů je vyskytuje v náplavách Otavy a dále též Blanice, Lužnice, Slaníku, Bvolyňky a Vltavy. Zlatonosné rozsypy se rozkládají od středních toků řek až po primární ložiska v okolí Kašperských hor, Rejštejna a Křemelné. Archeologické doklady zcela spolehlivě dokládají intenzivní těžbu již od laténu a dále v 10.-14. století. Výzkumem J. Kudrnáče v letech 1973-1977 se podařilo prokázat nejstarší rýžování již od sklonku pozdní doby bronzové.
Na zlato nejbohatší. Téměř všechny jihočeské řeky jsou zlatonosné. Nejvíce rozsypů je vyskytuje v náplavách Otavy a dále též Blanice, Lužnice, Slaníku, Bvolyňky a Vltavy. Zlatonosné rozsypy se rozkládají od středních toků řek až po primární ložiska v okolí Kašperských hor, Rejštejna a Křemelné. Archeologické doklady zcela spolehlivě dokládají intenzivní těžbu již od laténu a dále v 10.-14. století. Výzkumem J. Kudrnáče v letech 1973-1977 se podařilo prokázat nejstarší rýžování již od sklonku pozdní doby bronzové.
Střední Čechy
Druhá nejvýznamnější oblast. Rýžoviště jsou podél Vltavy až k Praze
Českomoravská vrchovina
Z větší části v Čechách. Podél potoka Brslenka sejpy vysoké až 2 m (největší vyrýžovaný plech 8,4x6,2 mm), menší oblast i jižně a západně od Pelhřimova.
Druhá nejvýznamnější oblast. Rýžoviště jsou podél Vltavy až k Praze
Českomoravská vrchovina
Z větší části v Čechách. Podél potoka Brslenka sejpy vysoké až 2 m (největší vyrýžovaný plech 8,4x6,2 mm), menší oblast i jižně a západně od Pelhřimova.
Slezsko
Ve vrbenské oblasti jsou rýžoviště rozmístěna v povodí vodotečí Černá, Střední a Bílá Opava a na vlastní Opavě pod soutokem u Vrbna, v menší míře na Moravici, Podolském potoce a Černém potoce. Ve zlatohorské oblasti jsou doklady rýžovnictví v povodí Prudníku, Olešnice a Opavice. Nejvýznamnější sekundární výskyty zlata byly zjištěny v sedimentech v S a SZ okolí Zlatých Hor, kde se zlato získávalo již od středověku. V letech 1590 a 1591 se našly dva valouny o váze 1386 a 1780 g.
První použití zlata
Egypt
První použití zlata před 6 tisíci lety v Egyptě. Egypt byl ve starověku označován „zemí zlata". Zlato patřilo k nejdříve známým kovům a v období Staré Říše mělo dokonce menší cenu než stříbro. Egypt měl bohaté zdroje zlata v hornaté části mezi údolím Nilu a pobřežím Rudého moře. Většina ložisek v Nubii, ale v menší míře sahala až k Súdánu.
První použití zlata před 6 tisíci lety v Egyptě. Egypt byl ve starověku označován „zemí zlata". Zlato patřilo k nejdříve známým kovům a v období Staré Říše mělo dokonce menší cenu než stříbro. Egypt měl bohaté zdroje zlata v hornaté části mezi údolím Nilu a pobřežím Rudého moře. Většina ložisek v Nubii, ale v menší míře sahala až k Súdánu.
Přední a Malá Asie
Zlato se začíná vzácně objevovat již v neolitu, od doby měděné poněkud častější (Alaca Hüyük - střední Turecko, zlatá konvice z Hroztepe) Důležitá je Troja - Priamův poklad (asi léta 2500-2200 před n.l.) - mimo měděných a bronzových předmětů nádoby ze zlata, stříbra a elektronu, jehlice, závěsky tvořené sadami jemných řetízků, závěsků a perel.
Zlato se začíná vzácně objevovat již v neolitu, od doby měděné poněkud častější (Alaca Hüyük - střední Turecko, zlatá konvice z Hroztepe) Důležitá je Troja - Priamův poklad (asi léta 2500-2200 před n.l.) - mimo měděných a bronzových předmětů nádoby ze zlata, stříbra a elektronu, jehlice, závěsky tvořené sadami jemných řetízků, závěsků a perel.
Řecko
První zlaté předměty v mladém neolitu (chalkolitu) - sídliště Sesklo, stupeň Dimini. Větší až v době bronzové. Významné jsou nálezy z Kréty z časně minojského období (2900-2100 před n.l.) - např. pohřebiště Mochlos, ale i z dalšího vývoje. Zlato se na Krétu a později i do pevninského Řecko dováželo zřejmě z Egypta.
První zlaté předměty v mladém neolitu (chalkolitu) - sídliště Sesklo, stupeň Dimini. Větší až v době bronzové. Významné jsou nálezy z Kréty z časně minojského období (2900-2100 před n.l.) - např. pohřebiště Mochlos, ale i z dalšího vývoje. Zlato se na Krétu a později i do pevninského Řecko dováželo zřejmě z Egypta.
Balkán
Pro Balkán je nejdůležitější nekropole ve Varně, která nemá v soudobém světě srovnatelnou paralela.
Pro Balkán je nejdůležitější nekropole ve Varně, která nemá v soudobém světě srovnatelnou paralela.
VarnaV letech 1976-1986 zde bylo prozkoumáno 291 hrobů patřících na konec doby měděné (mladší neolit, chalkolit - první polovina 4. tisíciletí před n.l.). Z pohřebiště pochází 3000 zlatých předmětů o váze více než 6 kg. Podle kvantity, variability a váhy převyšují všechny známé lokality ze soudobé Evropy. Zlato se našlo celkem v 61 hrobech (22 % všech hrobů). Výjimečné je potažené keramiky zlatem.
Předměty: korálky (77,5 %), pukličky se 2 otvory (6 %), různé kroužky (6 %), závěsky, spirálky, náramky, amulety, falusy, destičky s otvory a jiné.
V dalších oblastech Balkánu je zlato mnohem vzácnější. Tellové sídliště v Chotnici - hromadný nález 39 kroužků, spirálky, 4 závěsků s otvorem. Z jiných lokality jen jednotlivé kusy.
Karpatská kotlina
V Karpatské kotlině jsou doloženy první nálezy zlata v časném eneolitu. Bohatý soubor zlatých terčů pochází z birituálního pohřebiště v Tibavě na východním Slovensku.
V Karpatské kotlině jsou doloženy první nálezy zlata v časném eneolitu. Bohatý soubor zlatých terčů pochází z birituálního pohřebiště v Tibavě na východním Slovensku.
Tibava Hroby se zlatými závěsky lze spojovat s vyspělou tiszapolgárskou kulturou další lokality - pohřebiště Velké Raškovce, hromadný nález Hencida.
Další nálezy jsou spojovány s bodrogkereszturskou kulturou - nejčastěji velké závěsky s otvorem v centru, 2 vypnulinami a 4 drobnými otvůrky - Tiszasölös (Maďarsko), Tîrgu-Mureo (Rumunsko), Progar (Srbsko), Moigrad.
Další nálezy jsou spojovány s bodrogkereszturskou kulturou - nejčastěji velké závěsky s otvorem v centru, 2 vypnulinami a 4 drobnými otvůrky - Tiszasölös (Maďarsko), Tîrgu-Mureo (Rumunsko), Progar (Srbsko), Moigrad.
Střední Evropa
Ve střední Evropě se první zlaté předměty objevovily v průběhu staršího a středního eneolitu. Charakteristické pro toto nejstarší zlaté období jsou terče typu Stollhof. Jde o větší nebo menší terče zdobené 3 vypnulinami, na obvodu 2-3 liniemi vytepávaných bodů, 2 dvojicemi otvorů na okraji a někdy ještě dalšími vytepávanými motivy v blízkosti otvorů.
Ve střední Evropě se první zlaté předměty objevovily v průběhu staršího a středního eneolitu. Charakteristické pro toto nejstarší zlaté období jsou terče typu Stollhof. Jde o větší nebo menší terče zdobené 3 vypnulinami, na obvodu 2-3 liniemi vytepávaných bodů, 2 dvojicemi otvorů na okraji a někdy ještě dalšími vytepávanými motivy v blízkosti otvorů.
Nálezy : Stollhof (D. Rakousko), Cséford (z. Maďarsko) a dále několik nálezů ze západního Maďarska (většinou bez přesné lokality). Stejného druhu je stříbrný terč z Kotouče u Štramberka. Datování různé - od nejmladšího lengyelu (t.j. počátek eneolitu) po celý eneolit a objevily se dokonce i názory o počátku doby bronzové.
Stollhof (D. Rakousko)Předchozí stránka: Povrchová úprava
Následující stránka: Depoty doby kamenné