Umění Velké Moravy mezi Východem a Západem (2)

Šperk

Mezi šperky řadíme předměty, které sloužily k ozdobě člověka a pro jiný účel nemohly být použity (Dostál 1966,30). Náleží sem náušnice, náhrdelníky, závěsky k nim a prsteny. Některé součásti oděvu, zejména tzv.gombíky a nákončí opasků, svým provedením získávají také ráz šperků, neboť byly výtvarně zdobeny a vedle praktických funkcí plnily i účel reprezentativní.

Již „otcové zakladatelé“ šperk pomocně rozdělili „podle původu a rázu“ (Dostál 1966, 30, zde také uvedena všechna starší literatura) na dvě skupiny: byzantsko-orientální a podunajskou. Základ tohoto dělení vytvořil L. Niederle při rozboru nálezů ze Starého Města a dále je rozpracoval a zdůvodnil J.Eisner. Jeho třídění aplikoval na staroměstský materiál získaný po druhé světové válce V.Hrubý, jeho schéma se stále s drobnými modifikacemi užívá. Snad nejpreciznější popis jednotlivých druhů šperku je v základní práci B.Dostála (1966).V současné době se ukazuje, že toto třídění již nevyhovuje, a je třeba jej zásadním způsobem přepracovat. Než se tak stane, musíme používat současnou typologii a porozumět nejfrekventovanějším odborným termínům.

Náušnice

Jedná se o velmi rozmanitou skupinu šperků, jež byla zhotovována z levného bronzového drátku či drahých kovů, nejčastěji stříbra. Jejich chronologie a typologické rozdělení je stále předmětem bádání a odborných diskuzí, takže podáváme jen základní přehled doposud užívaný v odborné literatuře.

Náušnice podunajského původu

Náušnice podunajského typu, dle Dostála
Náušnice podunajského typu, dle Dostála

Náleží sem velmi prosté předměty zhotovené z levných materiálů, tedy převážně bronzu. Jednoduché kroužkovité náušnice jsou běžné v celé slovanské oblasti od 7. do 13.století, rovněž náušnice s očkem jsou známy z celého slovanského světa. Do této skupiny dále náleží náušnice s esovitým ukončením a meandrovitým ukončením. Velmi zajímavé jsou náušnice se spirálovým ukončením, jež se často vyskytují na venkovských pohřebištích. Dále se setkáváme s náušnicemi se spirálovými závěsky, trubičkovými závěsky nebo dutými nezdobenými kuličkami. Všeobecně lze o náušnicích podunajského původu říci, že se jimi převážně zdobily ženy nižších společenských vrstev. Jejich chronologie není dostatečně pevná a lze je tudíž datovat jen rámcově v souvislosti s celým pohřebištěm do střední doby hradištní s přesahy do starších i mladších období.

Náušnice byzantsko-orientálního rázu

Náleží sem skvostně zdobené předměty zhotovené převážně z ušlechtilých materiálů, tedy zlata a stříbra. Do první skupiny luxusních předmětů můžeme zařadit náušnice hrozníčkové, které mají jedno či více zrn připojených k drátu. Známe tyto varianty: náušnice s jednoduchým hrozníčkem, s oboustrannými hrozníčky, hrozníčkovité náušnice se zdobeným spodním obloukem, horním obloukem, z tordovaného drátu a hroznovitým závěskem.

Technologicky vyspělejší jsou bubínkové náušnice, známe je ve čtyřech základních typech. Jedná se o náušnice se třemi, čtyřmi a sedmi bubínky. Náušnic s větším počtem bubínků, malých dutých koulí, je známo jen několik.

Umělecké řemeslo Velké Moravy dosáhlo svého vrcholu při výrobě košíčkových náušnic. Jedná se o špičkové předměty, jež jsou zastoupeny v několika variantách. Mají šest až devět košíčků různě umístěných na spodním oblouku. Dále sem náleží sloupečkové náušnice a lunicové náušnice, mnohdy doplněné řetízky.

Ukázka lunicových náušnicic s řetízky ze Starého Města
Ukázka lunicových náušnicic s řetízky ze Starého Města

Obecně lze konstatovat, že jejich výroba začala v době největšího rozmachu velkomoravské říše ve druhé polovině 9.století. Jsou unikátní svým provedením. Nachází se také mimo území Velké Moravy, např.v Bavorsku.

Pár náušnic z Matzhausen u Řezna
Pár náušnic z Matzhausen u Řezna

Velká kolekce skvostných zdob se nalezla na pohřebištích v sídle Pribiny u Blatenského jezera.

Náušnice byzantsko-orientálního typu, dle Dostála
Náušnice byzantsko-orientálního typu, dle Dostála

Náhrdelníky

Náhrdelníky nalézané v hrobech střední doby hradištní se skládají ze skleněných, kovových, jantarových, kamenných, hliněných či kostěných Rekonstrukce klenotnické dílny ze Starého Města, MZM v Brně korálků. Samozřejmě jednotlivé materiály jsou zastoupeny nerovnoměrně, nejvíce je skleněných, v současné době známe více než 4 000 exemplářů, ostatní jsou v desítkách kusů. Z taženého skla jsou zhotoveny korálky příčně členěné, kotoučkovité a hraněné, z navíjeného skelného vlákna známe šroubovitě žebrované, zdobené jinobarevnou nití, z mačkaného skla melounovité a olivovité, z milefiorového skla válečkovité, soudkovité a kulovité. Zajímavé jsou korálky se zatavovanou výzdobou, jež dělíme na prstencovité s oky, kuličkovité s oky, zdobené barevným vláknem a s malovanou výzdobou. Málo početné jsou korálky s kovovým jádrem. Doposud se nepodařilo spolehlivě prokázat na území Velké Moravy produkci skla, četné korálky jsou tedy dokladem dálkového obchodu, nejspíše z východního Středomoří či Porýní.

Rekonstrukce klenotnické dílny ze Starého Města, MZM v Brně

Závěsky k náhrdelníkům: lunice, kaptorgy, křížky

Ukázky křesťanských symbolů nalezených na Velké Moravě
Ukázky křesťanských symbolů nalezených na Velké Moravě

V hrobech příslušníků velkomoravské nobility nalézáme také lunicové závěsky lisované nebo vystřižené z plechu a zdobené filigránem nebo granulací. Lze předpokládat, že lunice ve slovanské mytologii je dokladem stále přetrvávajícího měsíčního kultu.

Kaptorgy jsou duté schránky zhotovené z bronzového nebo stříbrného plechu zdobeného filigránem.Měly sloužit k uchovávání ostatků svatých. Křížky, většinou lité, jsou dalším dokladem šířícího se křesťanství ve společenství Velké Moravy. Většinou jsou na nich umístěny křesťanské motivy.

Prsteny

Jedná se o jednoduchý předmět, který je na pohřebištích zastoupen v jednodušších podunajských tvarech nebo provedení byzantsko-orientálním. Lze je dělit na kroužkové, štítkové, exempláře zdobené filigránem nebo granulací a kusy zdobené barevnými skly. Jednoduché prsteny se velmi těžko datují, bohatě zdobených exemplářů se pak nalezlo velmi málo.

Knoflíky kovové a skleněné

Ukázky gombíků ze Starého Města
Ukázky gombíků ze Starého Města

Jedná se o velmi pestrou kolekci předmětů, z nich nejzajímavější jsou tzv.gombíky. Doposud není jisté, zda se jednalo o předměty sloužící ke spínání textilií nebo ozdobné přívěsky. Řemeslníci je zhotovovali ze dvou polovin lisovaných z měděného, zpravidla pozlaceného nebo stříbrného plechu a zdobili bohatě, nejčastěji rostlinným, řidčeji geometrickým a vzácně animálním ornamentem, který vystupuje plasticky na puncovaném pozadí. Vzory pro ornamenty jsou shledávány v oblastech východně od našeho území.

Dnes známe více než 600 takto skvostně zdobených exemplářů, drtivá většina z nich pochází z velkomoravských center. Jeden se nalezl také mimo území Velké Moravy, na pohřebišti nedaleko Řezna.

Gombík z Pohřebiště u Matzhausen, Bavorsko
Gombík z Pohřebiště u Matzhausen, Bavorsko

Nákončí a přezky opasků

Odznakem bojovníka byl opasek zhotovený z kůže, jak je obvyklé, uzavíral se na přezku. K němu se připojovaly jednoduché řemeny, jež byly často ukončeny ozdobným nákončím. Mají obvykle jazykovitý tvar, stříškovitě hraněnou horní hranu a několik nýtů v týlní částí. Na spodní straně několika z nich jsou vyryty jednoduché stylizované postavy. Zda se jedná o křesťanské či pohanské motivy není zcela jasné.

Gombík z Pohřebiště u Matzhausen, Bavorsko

((obr. Img 152, Nákončí opasku s tzv.orantem, Mikulčice ))

K upevnění meče na záda bojovníka či koňského postroje pomocí kožených řemenů sloužila tzv. křížová kování. Jejich vnější plocha nabízela možnost podtrhnout vyšší společenské postavení jejich majitelů, a proto byla zdobena obdobně jako ostruhy či části opasku.

Křížová kování ze Starého Města
Křížová kování ze Starého Města

Plaketa

Ve Starém Městě na pohřebišti u kostela v trati Špitálky se podařilo nalézt v hrobě č. 15 kruhovitou plaketu o průměru 43 mm zhotovenou ze stříbrného plechu. Je na ní vyobrazen jezdec na koni s ptákem sloužícím k lovu na ruce. Jedná se o zcela unikátní předmět, jenž nemá ve slovanském světě obdoby. Oděv jezdce vykazuje orientální prvky.

Tzv.sokolník ze Starého Města
Tzv.sokolník ze Starého Města

Za složitých okolností se podařilo na slovenském hradišti Bojná nalézt kolekci zajímavých terčíků zhotovených z měděného plechu, jenž byl posléze pozlacen. Lze předpokládat, že unikátní předměty byly součástí nějakého přenosného oltáře, jenž sloužil prvním misionářům přicházejícím ke Slovanům. Do země jej uložili nejspíše v 1.polovině 9.století. V současném slovanském světě nenacházíme k těmto předmětům obdoby.

Ozdobený terčík č.5 z Bojné
Ozdobený terčík č.5 z Bojné