Umění Velké Moravy mezi Východem a Západem (2)

Šperk

Mezi šperky řadíme předměty, které sloužily k ozdobě člověka a pro jiný účel nemohly být použity (Dostál 1966,30). Náleží sem náušnice, náhrdelníky, závěsky k nim a prsteny. Některé součásti oděvu, zejména tzv.gombíky a nákončí opasků, svým provedením získávají také ráz šperků, neboť byly výtvarně zdobeny a vedle praktických funkcí plnily i účel reprezentativní.

Již „otcové zakladatelé“ šperk pomocně rozdělili „podle původu a rázu“ (Dostál 1966, 30, zde také uvedena všechna starší literatura) na dvě skupiny: byzantsko-orientální a podunajskou. Základ tohoto dělení vytvořil L. Niederle při rozboru nálezů ze Starého Města a dále je rozpracoval a zdůvodnil J.Eisner. Jeho třídění aplikoval na staroměstský materiál získaný po druhé světové válce V.Hrubý, jeho schéma se stále s drobnými modifikacemi užívá. Snad nejpreciznější popis jednotlivých druhů šperku je v základní práci B.Dostála (1966).V současné době se ukazuje, že toto třídění již nevyhovuje, a je třeba jej zásadním způsobem přepracovat. Než se tak stane, musíme používat současnou typologii a porozumět nejfrekventovanějším odborným termínům.

Náušnice

Jedná se o velmi rozmanitou skupinu šperků, jež byla zhotovována z levného bronzového drátku či drahých kovů, nejčastěji stříbra. Jejich chronologie a typologické rozdělení je stále předmětem bádání a odborných diskuzí, takže podáváme jen základní přehled doposud užívaný v odborné literatuře.

Náušnice podunajského původu

Náleží sem velmi prosté předměty zhotovené z levných materiálů, tedy převážně bronzu. Jednoduché kroužkovité náušnice jsou běžné v celé slovanské oblasti od 7. do 13.století, rovněž náušnice s očkem jsou známy z celého slovanského světa. Do této skupiny dále náleží náušnice s esovitým ukončením a meandrovitým ukončením. Velmi zajímavé jsou náušnice se spirálovým ukončením, jež se často vyskytují na venkovských pohřebištích. Dále se setkáváme s náušnicemi se spirálovými závěsky, trubičkovými závěsky nebo dutými nezdobenými kuličkami. Všeobecně lze o náušnicích podunajského původu říci, že se jimi převážně zdobily ženy nižších společenských vrstev. Jejich chronologie není dostatečně pevná a lze je tudíž datovat jen rámcově v souvislosti s celým pohřebištěm do střední doby hradištní s přesahy do starších i mladších období.

Náušnice byzantsko-orientálního rázu

Náleží sem skvostně zdobené předměty zhotovené převážně z ušlechtilých materiálů, tedy zlata a stříbra. Do první skupiny luxusních předmětů můžeme zařadit náušnice hrozníčkové, které mají jedno či více zrn připojených k drátu. Známe tyto varianty: náušnice s jednoduchým hrozníčkem, s oboustrannými hrozníčky, hrozníčkovité náušnice se zdobeným spodním obloukem, horním obloukem, z tordovaného drátu a hroznovitým závěskem.

Technologicky vyspělejší jsou bubínkové náušnice, známe je ve čtyřech základních typech. Jedná se o náušnice se třemi, čtyřmi a sedmi bubínky. Náušnic s větším počtem bubínků, malých dutých koulí, je známo jen několik.

Umělecké řemeslo Velké Moravy dosáhlo svého vrcholu při výrobě košíčkových náušnic. Jedná se o špičkové předměty, jež jsou zastoupeny v několika variantách. Mají šest až devět košíčků různě umístěných na spodním oblouku. Dále sem náleží sloupečkové náušnice a lunicové náušnice, mnohdy doplněné řetízky.

Obecně lze konstatovat, že jejich výroba začala v době největšího rozmachu velkomoravské říše ve druhé polovině 9.století. Jsou unikátní svým provedením. Nachází se také mimo území Velké Moravy, např.v Bavorsku.

Velká kolekce skvostných zdob se nalezla na pohřebištích v sídle Pribiny u Blatenského jezera.

Náhrdelníky

Náhrdelníky nalézané v hrobech střední doby hradištní se skládají ze skleněných, kovových, jantarových, kamenných, hliněných či kostěných korálků. Samozřejmě jednotlivé materiály jsou zastoupeny nerovnoměrně, nejvíce je skleněných, v současné době známe více než 4 000 exemplářů, ostatní jsou v desítkách kusů. Z taženého skla jsou zhotoveny korálky příčně členěné, kotoučkovité a hraněné, z navíjeného skelného vlákna známe šroubovitě žebrované, zdobené jinobarevnou nití, z mačkaného skla melounovité a olivovité, z milefiorového skla válečkovité, soudkovité a kulovité. Zajímavé jsou korálky se zatavovanou výzdobou, jež dělíme na prstencovité s oky, kuličkovité s oky, zdobené barevným vláknem a s malovanou výzdobou. Málo početné jsou korálky s kovovým jádrem. Doposud se nepodařilo spolehlivě prokázat na území Velké Moravy produkci skla, četné korálky jsou tedy dokladem dálkového obchodu, nejspíše z východního Středomoří či Porýní.

Závěsky k náhrdelníkům: lunice, kaptorgy, křížky

V hrobech příslušníků velkomoravské nobility nalézáme také lunicové závěsky lisované nebo vystřižené z plechu a zdobené filigránem nebo granulací. Lze předpokládat, že lunice ve slovanské mytologii je dokladem stále přetrvávajícího měsíčního kultu.

Kaptorgy jsou duté schránky zhotovené z bronzového nebo stříbrného plechu zdobeného filigránem.Měly sloužit k uchovávání ostatků svatých. Křížky, většinou lité, jsou dalším dokladem šířícího se křesťanství ve společenství Velké Moravy. Většinou jsou na nich umístěny křesťanské motivy.

Prsteny

Jedná se o jednoduchý předmět, který je na pohřebištích zastoupen v jednodušších podunajských tvarech nebo provedení byzantsko-orientálním. Lze je dělit na kroužkové, štítkové, exempláře zdobené filigránem nebo granulací a kusy zdobené barevnými skly. Jednoduché prsteny se velmi těžko datují, bohatě zdobených exemplářů se pak nalezlo velmi málo.

Knoflíky kovové a skleněné

Jedná se o velmi pestrou kolekci předmětů, z nich nejzajímavější jsou tzv.gombíky. Doposud není jisté, zda se jednalo o předměty sloužící ke spínání textilií nebo ozdobné přívěsky. Řemeslníci je zhotovovali ze dvou polovin lisovaných z měděného, zpravidla pozlaceného nebo stříbrného plechu a zdobili bohatě, nejčastěji rostlinným, řidčeji geometrickým a vzácně animálním ornamentem, který vystupuje plasticky na puncovaném pozadí. Vzory pro ornamenty jsou shledávány v oblastech východně od našeho území.

Dnes známe více než 600 takto skvostně zdobených exemplářů, drtivá většina z nich pochází z velkomoravských center. Jeden se nalezl také mimo území Velké Moravy, na pohřebišti nedaleko Řezna.

Nákončí a přezky opasků

Odznakem bojovníka byl opasek zhotovený z kůže, jak je obvyklé, uzavíral se na přezku. K němu se připojovaly jednoduché řemeny, jež byly často ukončeny ozdobným nákončím. Mají obvykle jazykovitý tvar, stříškovitě hraněnou horní hranu a několik nýtů v týlní částí. Na spodní straně několika z nich jsou vyryty jednoduché stylizované postavy. Zda se jedná o křesťanské či pohanské motivy není zcela jasné.

((obr. Img 152, Nákončí opasku s tzv.orantem, Mikulčice ))

K upevnění meče na záda bojovníka či koňského postroje pomocí kožených řemenů sloužila tzv. křížová kování. Jejich vnější plocha nabízela možnost podtrhnout vyšší společenské postavení jejich majitelů, a proto byla zdobena obdobně jako ostruhy či části opasku.

Plaketa

Ve Starém Městě na pohřebišti u kostela v trati Špitálky se podařilo nalézt v hrobě č. 15 kruhovitou plaketu o průměru 43 mm zhotovenou ze stříbrného plechu. Je na ní vyobrazen jezdec na koni s ptákem sloužícím k lovu na ruce. Jedná se o zcela unikátní předmět, jenž nemá ve slovanském světě obdoby. Oděv jezdce vykazuje orientální prvky.

Za složitých okolností se podařilo na slovenském hradišti Bojná nalézt kolekci zajímavých terčíků zhotovených z měděného plechu, jenž byl posléze pozlacen. Lze předpokládat, že unikátní předměty byly součástí nějakého přenosného oltáře, jenž sloužil prvním misionářům přicházejícím ke Slovanům. Do země jej uložili nejspíše v 1.polovině 9.století. V současném slovanském světě nenacházíme k těmto předmětům obdoby.

---