Umění Velké Moravy mezi Východem a Západem (3)

Datování šperků

Šperk podléhal módním vlivům, takže jej lze dobře datovat. V současné době členíme šperkařskou produkci Velké Moravy do dvou základních úseků, jež jsou označovány jako horizont nebo styl. Chronologicky na sebe navazují.

Blatnicko-mikulčický horizont nebo též styl

Jedná se o synkretický umělecko-řemeslný styl užívaný ve střední Evropě od konce 8.století zhruba do poloviny 9.století. Spojily se v něm tradice z období avarského kaganátu a vlivy se sféry karolinského umění. Ve slovanském prostředí byly výzdobné prvky z obou silných kulturních okruhů aplikovány především na bronzových, často i zlacených, kováních opasku, přezkách, závěsném řemení mečů i na ostruhách. Jejich majiteli byli vždy  vysoce postavené osoby, které napodobovaly životní styl franské nobility. Předměty byly zdobeny puncováním, vrubořezem, rytou či tauzovanou rostlinnou ornamentikou, lidskými postavami či maskami.

Na eponymní lokalitě v Blatnici u Martina na Slovensku byly získány skvostné předměty z rozrušené knížecí mohyly již v 19.století. Jednalo se zejména o bohatě tauzií zdobený meč a ostruhy. Hradiště Mikulčice, někdy považované za centrální místo Velké Moravy, je situováno nedaleko Hodonína. Zejména v hrobech umístěných v okolí kostelů se podařilo nalézt unikátní předměty, zejména ostruhy, náušnice a nákončí opasku.

Předměty blatnicko-mikulčického stylu známe i z jiných lokalit, např. Starého Města u Uherského Hradiště, Břeclavi-Pohanska, z českých lokalit pak můžeme jmenovat Starou Kouřim, Budeč, Libici, Čáslav aj.

Veligradský horizont nebo styl

Někdy po polovině 9.století došlo k základním změnám ve výzdobě šperků v dílnách na území Velké Moravy. Řemeslníci přestali používat vrubořez a tausii a nahradili je filigránem a granulací. Do tohoto období náleží převážná část tzv. byzantsko-orientálních náušnic a prstenů pocházejících z hrobů ve Starém Městě. Výzdobné motivy mají své předlohy převážně na východ od našeho území, pravděpodobně až v sasánovské Persii. Řemeslníci ukončili své aktivity nepochybně po pádu Velké Moravy na počátku 10.století, mnohé ze skvostných předmětů se postupně dostalo později do hrobů spolu se členy nobility.

Dílny řemeslníků

Při výzkumu ve Starém Městě u Uherského Hradiště se podařilo zachytit areál, kde sídleli specializovaní řemeslníci. Dochovaly se jámy nepravidelného půdorysu a nerovného dna, v části z nich se nacházelo ohniště, jež sloužilo k tavení kovů. Nad zahloubenou částí se nacházely jednoduché přístřešky. K tavení drahých kovů sloužily malé tyglíky, většinou zhotovené z hlíny silně promíšené grafitem.

Při svých pracích užívali nejrůznější předměty, např. kleště. Obdobné objekty známe také z Mikulčic (Klanica 1974).

Pravděpodobně nejvíce řemeslníků putovalo s nástroji, drahými kovy a rodinou za bohatými mecenáši, takže stopy po jejich pobytu jsou archeologicky nevýrazné. Jediným dokladem jsou šperky velkomoravských tradic nalézané na hradištích ve středních Čechách, např. Stará Kouřim, Pražský Hrad aj.

Tzv. lidové umění

Je nepochybné, že nižší společenské vrstvy si také zdobili své předměty denní potřeby různými ornamenty. Jedná se o různě propletené vrypy či jiné ornamenty. Prozatím máme k dispozici velmi málo exemplářů,  nepochybně další výzkumy přinesou nové doklady.

 

---