Umění Velké Moravy mezi Východem a Západem (4)

Architektura

V době Velké Moravy se začaly také stavět na centrálních hradištích kamenné stánky Boží. Předpokládáme, že první tzv. iroskotští misionáři přicházející do prostoru nad Dunajem si přinášeli jednoduché skládací oltáře. Pravděpodobně němým dokladem jejich aktivit jsou terčíky z oltáře nalezené na hradišti Bojná na Slovensku. Po zániku avarského kaganátu koncem 8.století se oblast Moravy dostala do zorného pole misionářů ze Salzburku, Pasova a Aquileje. Později byly budovány jednoduché dřevěné svatyně, jejich existence se však velmi těžko prokazuje. Takto provedené stavby nalézáme v oblasti francké říše a také v Zalaváru, sídle knížete Pribiny, zde uváděn jako Pirwina, a Kocela na břehu Blatenského jezera. Po určitém, blíže nezjistitelném časovém intervalu, byly postaveny kostely z kamene. Určit, zda na některých lokalitách se stavěly přímo pevné svatostánky, buď na zeleném drnu, anebo v místech pohanských kultišť, bude velmi obtížné stanovit. Mnohé budovy byly bohatě zdobeny freskami, jejich zlomky se dochovaly, takže základní informace o jejich existenci náleží do naší přednášky.

Zbytky velkomoravských chrámů se podařilo zatím objevit na mocenských centrech v oblasti Uherského Hradiště, mikulčických Valů a na Pohansku u Břeclavi. Kámen na jejich stavbu se dovážel z Malých Karpat. Průlom do poznání velkomoravské architektury znamenal objev zbytků zděného kostela v trati Na Valách ve Starém Městě u Uherského Hradiště již v roce 1949. Do té doby se totiž předpokládalo, že církevní stavby mohly být jen dřevěné. Malý kostel z poloviny 9.století má obdélnou loď a apsidu.

Složitější půdorys má kostel v trati Na Spitálkách. V Uherském Hradišti-Sadech byl odkryt složitý chrámový komplex, jenž je interpretován jako okrsek s biskupským sídlem, patrně s hrobem arcibiskupa Metoděje.

U obce Modrá v blízkosti Velehradu byl odkryt již na počátku 20.století kostel s jednoduchou obdélnou lodí a protáhlou apsidou. Je spojován s iroskotskou misijní činností, předkřesťanskou svatyní a dřevěným kostelem.

V mikulčické aglomeraci se podařilo odkrýt více než deset zbytků kostelů. V blízkosti vstupní brány se nacházejí v složité situaci zbytky pravděpodobně dvou kostelů. Největší velkomoravský kostel /III/ sestával z obdélné lodě ukončené na východní straně půlkruhovou apsidou, dnes je označován jako bazilika. Kostel č.IV. měl obdélnou loď a půlkruhovou apsidu, u severovýchodní brány byl kostel č.V s obdélnou lodí a blíže nespecifikovanou apsidou. Velikým překvapením byl objev dvouapsidové rotundy /VI/ mimo vnitřní areál hradiska.

Rotundou byl i menší kostel č.VII, jehož stěny měly dřevěnou konstrukci vyplétanou proutím. Mimo areál hradiska stojí také kostel č. VIII, jenž má obdélnou loď a pravoúhlé kněžiště. Církevní stavba č.IX má kruhový půdorys se čtyřmi vnitřními výklenky-konchami. Kostel č.X má také obdélníkovitou loď, z vnější strany se ke zdivu přimykají pilíře, tzv.lisény. Destrukce kostelů č.XI a XII jsou velmi špatně čitelné, takže není jisté, zda se jednalo o církevní stavby. Součástí mikulčické aglomerace byl i chrám situovaný asi 2 km východně, dnes v katastru slovenské obce Kopčany. Dosud stojící chrám zasvěcený sv. Margitě Antiochijské má dobře dochované zdivo, které je považováno za původní z 9.století.

Při systematickém výzkumu hradiska Pohansko u Břeclavi byl komplexně prozkoumán velmožský dvorec ohrazený palisádou, v jeho severní části stával kostel s přilehlým hřbitovem. Má obdélnou loď, jež je ukončena půlkruhovou apsidou.

Jeho stavba je kladena do poloviny 9.století.