Pohřební ritus v eneolitu
Eneolit je dynamické období, v jehož průběhu se objevila řada nových ekonomických a sociálních projevů, ale i nových kultur. Tato rušnost se projevila i v pohřebním ritu. Na počátku dožívalo mladoneolitické obyvatelstvo kultury s moravskou malovanou keramikou, ale rychle bylo vystřídáno dalšími kulturami.
Jordanovská skupina
Na Moravě nemáme pohřebiště a objevily se pouze jednotlivé hroby na sídlištích a převážně jde o kostrové hroby ve skrčené poloze. Mimo jiné jsou to I. L. Červinkou zveřejněný hrob se skrčenou kostrou dvěma nádobami v Němčicích n.H., hrob z Olomouce s kostrou ve skrčené poloze na levém boku a vybavený dvěma nádobami a pohřby z Běhařovic a Šlapanic. Známe i žárový pohřeb z Křenovic, v němž byla miska s rozdrcenými lidskými kostmi.
Kultura nálevkovitých pohárů
Představitelem staršího eneolitu je kultura nálevkovitých pohárů. Ve střední Evropě se rýsují tři okruhy pohřebních zvyklostí. Vedle pohřbů na sídlištích se objevují ojedinělé hroby nebo malá pohřebiště a třetím způsobem jsou mohylové hroby a pohřebiště. V severní části střední Evropy se vyskytují velké trapezoidní mohyly dlouhé až 100 m. Ve středním Německu se častěji budovaly kruhové mohyly o průměru až 40 m, ale rovněž malé mohylky o průměru 2-5 m.
Na našem území jsou pohřebiště KNP vzácná, většinou známe jen ojedinělé kostrové hroby. Vesměs jde o hroby s obdélníkovými jámami se skrčenými kostrami orientovanými hlavou k západu a někdy s kamennou úpravou (obložení, zával nebo skříňka z plochých kamenných desek). Reprezentuje je pohřebiště ve Velkých Žernosekách s 12 hroby s kamennou úpravou a vybavenými keramikou, kamennými a kostěnými nástroji.
Stejně starý je hrob ze Svinčic u Teplic s kamennou skříňkou překrytou 2 deskami, hrob z Blatova u Prahy se dvěma pohřby nebo hrob z Brandýsku.
Do mladšího období patří pohřebiště v Praze-Bubenči s 18 hroby nebo v Maslovicích se 7 hroby. Pohřební ritus se nezměnil, častěji se vyskytuje orientace J - S. Jen vzácně se objeví žárový pohřeb (Kostelec n. L.). V Lutotíně u Prostějova byla v jamce uložena popelnice překrytá miskou, na ní ležel plochý kámen a vedle popelnice se našla ještě amfora a mlat.
Moravskou specialitou jsou mohylová pohřebiště z Olomoucka a Prostějovska. Vzácně se mohyly objeví i v Čechách, do staršího období patří mohyla v Dolínku a do mladšího období mohyla ve Velké Vsi u Prahy. První výzkumy moravských mohylníků prováděl ve 20. letech A. Gottwald a v 60. letech je podrobně zpracovala A. Medunová. Podrobné znalosti jsme získali v posledních letech při systematických výzkumech M. Šmída. Mohylníky jsou někdy dost velké a největší mohylník v Náměští má 58 mohyl.
Mohyly mívají většinou protáhlý oválný tvar.
Mohyly se budovaly po celou dobu existence KNP a pohřbívalo se pod nimi ještě na počátku kultury s kanelovanou keramikou. Stáří mohyl se odráží i jejich stavbě. První mohyly mají souvislý kamenný plášť s kostrovými pohřby v kamenných skříňkách. Na stavbu mohyl bylo spotřebováno 15-20 m3 lomového kamene. Zemřelí byli ukládáni ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou k SZ. Mohyly tohoto druhu najdeme například ve Slatinkách v trati Boří.
V dalším vývoji kamenů ubývá a mohyly mají pouze obvodovou oválnou nebo obdélníkovou obrubu. Výraznou změnou je přechod k žárovému pohřbívání. Objevují se rovněž kenotafické hroby s pečlivě vybudovanými kamennými skříňkami s milodary, ale bez zemřelých. Podobné mohylníky známe z Aloisova-Frolínkové, Kosíře- Boří nebo Náměště-Křemely I.
Nejmladší mohylníky KNP, nazývané termínem ohrozímské mohyly, známe hlavně z výzkumů A. Gottwalda a z publikace A. Medunové-Benešové. V mohylách jsou kameny používány pouze pro úpravu hrobů . Nadále se v nich objevují pouze žárové pohřby. Patří sem mohylníky v Alojzově-Spáleném Kopci, Křemela II u Náměště nebo Horka u Ohrozimi.
V těchto mohylách se objevuje i kanelovaná keramika, která je dokladem přechodného horizontu mezi KNP a KKK.
Poměrně často se v sídlištních jámách objevují pohřby v různé podobě. Na sídlišti v Makotřasích se přišlo ve 20 sídlištních objektech na lidské pozůstatky. Někdy šlo o rituální pohřby s výbavou, ale našly se i kostry bez výbavy. V jiných objektech ležely pohozené kostry, někdy pouze jejich části či dokonce jen izolované lebky. Ve Staré Kouřimi byl zjištěn pohřeb dítěte ve skrčené poloze na ohništi v sídlištní jámě. V horní vrstvě sídlištní jámy v Žadovicích se našel pohřeb dobytčete bez hlavy a pod nim byl uložen pohřeb muže v nepřirozené poloze. Pohřby dobytčat se objevily i na dalších lokalitách z tohoto období. Na polském nalezišti Brzešč Kujawsky se zjistilo 5 hrobů a v nich celkem 8 dobytčat. V jednom případě pod zadní částí dobytčete leželo 1,5 roku staré dítě.
Pohřební ritus doplňují některé zvláštní objevy. Poprvé se v žárových hrobech našly nádoby s úmyslně proraženým otvorem (dušníky). Sekeromlaty z mohyl jsou obvykle poškozeny, snad aby nemohly být použity proti pozůstalým. V mohylách středního stupně byla zjištěna udusaná podloží, spálené pozůstatky rostlin a opálené kameny, což bývá vysvětlováno jako svědectví smutečních obřadů.
Kultura s kanelovanou keramikou
V kultuře s kanelovanou keramikou se můžeme setkat prakticky se všemi způsoby. V Karpatské kotlině je značné procento žárových hrobů a objevují se i velká pohřebiště (Budakalász 437 hrobů)
Na Slovensku známe žárové hroby z Hadušovců u Spišské Nové Vsi (kamenné obložení) a Gajar (popelnicový hrob). Větší pohřebiště s 24 hroby bylo prozkoumáno v Gemeru a v Šarovcích tři hroby. Ze Slovenska známe poněkud neobvyklý hrob ze Stredy nad Bodrogom s kostrou v extremně skrčené poloze v malé jámě o průměru 95 cm.
Naše území leží již na periferii kanelovaného území. Ve starším období se na Olomoucku a Prostějovsku (Aloizov, Ohrozim, Slatinky) vyskytly žárové hroby pod mohylami. Ze stavebního hlediska tyto kanelované mohyly vycházejí z nejmladších nálevkovitých mohyl. Nemají kamennou konstrukci, pokud se kámen v mohylách objeví, tak souvisí s jednotlivými hroby. Ojedinělé se žárové hroby vyskytly vzácně i v jiných oblastech (Úvalno na Krnovsku).
Mimořádnou formu představuje hrobka z Velvar v Čechách. Byla vybudována z mohutných kamenných bloků, které vytvářely skříňku o rozměrech 3,2x2,2 m. Uvnitř ležely dvě neúplné lidské kostry a patrně i žárový hrob v popelnici. Výbavu tvořily další nádoby, měděné nášivky, nášivky z mušlí a jejich plechové napodobeniny, několik set drobných kroužků a korálků z kostí a vápence, náramky ze svinutého drátu a velká půlměsícovitá ozdoba. Neobvyklé nálezy, neobvyklý způsob pohřbu srovnatelný s megalitickými hroby, komplikovaly datování, které se nakonec ustálilo na jeho zařazení do mladšího období KKK
Širokou, ale nepočetnou škálu hrobů doplňují pohřby v sídlištních objektech. K nejznámějším patří dva objekty objevené v Nitrianském Hrádku. První byl 3 m hluboký, měl 1,5 m v průměru, ve spodní části se ještě rozšiřoval a obsahoval pozůstatky nejméně 11 lidí a psa.
Druhá jáma měla hloubku 4 m, průměr 2 m a obsahovala nejméně 20 jedinců, 3 psy a další domácí zvířata. Neznáme důvod těchto hromadných pohřbů, ale podobnost obou případů vylučuje náhodu. Pohřby na sídlištích máme doloženy i na Moravě. Na výšinné osadě v Hlinsku u Přerova objevil J. Pavelčík rituální hrob defektní ženy. Ležela na zádech, ale nohy spočívaly na levém boku. Žena měla ve výbavě kostěnou jehlu a kamenný sekeromlatem s provrtem.
Zvláštností KKK jsou časté pohřby domácích zvířat na sídlištích. Na sídlišti v Dolních Věstonicích bylo objeveno hned několik jam, v nichž byly uloženy kostry větších domácích zvířat, patrně krav.
Obdobné případy najdeme na celé řadě lokalit z tohoto období. V Šarovcích byl v sídlištním objektu uložen pohřeb krávy (nebo telete) bez hlavy. Na pohřebišti v Alsónémedi v Maďarsku bylo objeveno 40 hrobů KKK
a ve dvou případech šlo o společné pohřby hovězího dobytka a lidí. V hrobě 3 byl pohřben muž na pravém a žena na levém boku společně se 2 dobytčaty ve stejné poloze. V hrobě 28 šlo zase o pohřeb muže se 2 dobytčaty. V podobném hrobě v Budakalászi ležely dvě dobytčata na břiše ve směru S-J a před nimi ve směru V-Z spočívaly ve skrčené poloze na levém boku muž a žena.
Kultura kulovitých amfor
Na rozhraní středního a mladšího eneolitu zasáhl na území severních Čech, Slezska a severní Moravy lid kultury kulovitých amfor. V Německu a Polsku známe KKA z ojedinělých hrobů a malých pohřebišť (pohřebiště Ketin se 7 hroby). Obvykle obsahuje hrob pouze jeden kostrový pohřeb muže. Dosud ani jednou se nenašel samotný pohřeb ženy nebo dítěte. Ženy a děti se mohou objevit pouze v hromadných pohřbech společně s mužem. Z Čech známe několik hrobů, ale vesměs jsou bohatě vybavené.
V Blašanech na Lounsku byl objeven dvojhrob s kostrou starého muže ve skrčené poloze na pravém boku byl objeven v pískovně v Blšanech na Lounsku. V pravoúhlé jámě ležela na dně skrčená kostra starého muže na pravém boku a vedle něho spočívala na levém boku kostra malého dítěte na levém boku s obličejem obráceným k muži. U hlavy i u nohou stály amfory. V Předměřicích nad Labem ve 2,5 m hlubokém hrobě ležela na pravém boku skrčená kostra starého muže. Jako milodar byly přiloženy amfora, džbán a 4 izolované lebky. Dvě patřily starším mužům, dvě starším chlapcům. Podle všeho jde o lidské oběti při pohřbu významného muže.
Kultura řivnáčská
O pohřebním ritu řivnáčské kultury máme malé znalosti. Hroby jsou zachyceny pouze asi na 18 lokalitách, kde jde o ojedinělé hroby nebo blíže neurčené nálezy. Pro návršní osadu Homolka u Stehelčevse známe jen tři žárové hroby v kamenných skříňkách zachycené asi 200-300 metrů od osady. V jednom z nich ve skříňce ležela hromádka spálených kostí asi z více jedinců a u stěny dětská kostra s kamenným idolem. Žárové popelnicové pohřby byly objeveny i v Praze-Hrdlořezích nebo ve Slatině u Kralup. Lidské kosti pocházejí i ze sídlišť V Praze-Bohnicích v trati Zámka a ve Velkých Horoušanech se v sídlištních objektech našly lidské kosti společně se zvířecími kostmi a s dalšími nálezy. Rozlámané lidské kosti se našly rovněž na sídlišti na Homolce u Stehelčevsi.
Kultura jevišovická
Jevišovickou kulturu známe pouze ze sídlišť. Jediným dokladem pohřebního ritu je skrumáž kamenů (mohyla ?) o rozměrech 5x3 m z Hradiska u Svitávky, mezi nimiž se našly střepy z několika nádob a lidské kosti
Bošácká kultura
Bošáckou skupinu máme doloženou pouze na sídlištích. Jeden žárový pohřeb uložený v dvouuchém osudí byl objeven v Jelšovcích u Nitry. Část pohřebiště byla zachycena v Bánově. V hrobech ležely kostry ve skrčené poloze na levém boku a výbavu tvořila keramika, drobné keramické a kamenné předměty.
Chamská skupina
Chamskou skupinu známe pouze ze sídlišť a nemáme žádné doklady pohřebního ritu.
Skupina Kosihy-Čaka
Skupinu Kosihy-Čaka máme doloženou hlavně ze sídlišť a známe pouze několik žárových pohřbů. Spálené kosti mohou být uloženy v popelnici (Čaka hr. 4), mimo nádobu (Čaka hr. 5), nedopálené kosti mimo nádoby (Čaka hr. 8). Dále mohou být hroby pod kamenným věncem (Krasno) a výjimečně se v Ivance pri Dunaji objevil kostrový hrobů. Na Moravě snad můžeme za hrob Kosihy-Čaka považovat kruhový objekt z Moravské nové Vsi – Hrušek s velkou amforou a spálenými kostmi mimo nádobu.
Předchozí stránka: Pohřební ritus v neolitu
Následující stránka: Výkladový slovník