Eneolit je dynamické období, v jehož průběhu se objevila řada nových ekonomických a sociálních projevů, ale i nových kultur. Tato rušnost se projevila i v pohřebním ritu. Na počátku dožívalo mladoneolitické obyvatelstvo kultury s moravskou malovanou keramikou, ale rychle bylo vystřídáno dalšími kulturami.
Na Moravě nemáme pohřebiště a objevily se pouze jednotlivé hroby na sídlištích a převážně jde o kostrové hroby ve skrčené poloze. Mimo jiné jsou to I. L. Červinkou zveřejněný hrob se skrčenou kostrou dvěma nádobami v Němčicích n.H., hrob z Olomouce s kostrou ve skrčené poloze na levém boku a vybavený dvěma nádobami a pohřby z Běhařovic a Šlapanic. Známe i žárový pohřeb z Křenovic, v němž byla miska s rozdrcenými lidskými kostmi.
Představitelem staršího eneolitu je kultura nálevkovitých pohárů. Ve střední Evropě se rýsují tři okruhy pohřebních zvyklostí. Vedle pohřbů na sídlištích se objevují ojedinělé hroby nebo malá pohřebiště a třetím způsobem jsou mohylové hroby a pohřebiště. V severní části střední Evropy se vyskytují velké trapezoidní mohyly dlouhé až 100 m. Ve středním Německu se častěji budovaly kruhové mohyly o průměru až 40 m, ale rovněž malé mohylky o průměru 2-5 m.
Na našem území jsou pohřebiště KNP vzácná, většinou známe jen ojedinělé kostrové hroby. Vesměs jde o hroby s obdélníkovými jámami se skrčenými kostrami orientovanými hlavou k západu a někdy s kamennou úpravou (obložení, zával nebo skříňka z plochých kamenných desek). Reprezentuje je pohřebiště ve Velkých Žernosekách s 12 hroby s kamennou úpravou a vybavenými keramikou, kamennými a kostěnými nástroji.
Stejně starý je hrob ze Svinčic u Teplic s kamennou skříňkou překrytou 2 deskami, hrob z Blatova u Prahy se dvěma pohřby nebo hrob z Brandýsku.
Do mladšího období patří pohřebiště v Praze-Bubenči s 18 hroby nebo v Maslovicích se 7 hroby. Pohřební ritus se nezměnil, častěji se vyskytuje orientace J - S. Jen vzácně se objeví žárový pohřeb (Kostelec n. L.). V Lutotíně u Prostějova byla v jamce uložena popelnice překrytá miskou, na ní ležel plochý kámen a vedle popelnice se našla ještě amfora a mlat.
Moravskou specialitou jsou mohylová pohřebiště z Olomoucka a Prostějovska. Vzácně se mohyly objeví i v Čechách, do staršího období patří mohyla v Dolínku a do mladšího období mohyla ve Velké Vsi u Prahy. První výzkumy moravských mohylníků prováděl ve 20. letech A. Gottwald a v 60. letech je podrobně zpracovala A. Medunová. Podrobné znalosti jsme získali v posledních letech při systematických výzkumech M. Šmída. Mohylníky jsou někdy dost velké a největší mohylník v Náměští má 58 mohyl.
Mohyly mívají většinou protáhlý oválný tvar.
Mohyly se budovaly po celou dobu existence KNP a pohřbívalo se pod nimi ještě na počátku kultury s kanelovanou keramikou. Stáří mohyl se odráží i jejich stavbě. První mohyly mají souvislý kamenný plášť s kostrovými pohřby v kamenných skříňkách. Na stavbu mohyl bylo spotřebováno 15-20 m3 lomového kamene. Zemřelí byli ukládáni ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou k SZ. Mohyly tohoto druhu najdeme například ve Slatinkách v trati Boří.
V dalším vývoji kamenů ubývá a mohyly mají pouze obvodovou oválnou nebo obdélníkovou obrubu. Výraznou změnou je přechod k žárovému pohřbívání. Objevují se rovněž kenotafické hroby s pečlivě vybudovanými kamennými skříňkami s milodary, ale bez zemřelých. Podobné mohylníky známe z Aloisova-Frolínkové, Kosíře- Boří nebo Náměště-Křemely I.
Nejmladší mohylníky KNP, nazývané termínem ohrozímské mohyly, známe hlavně z výzkumů A. Gottwalda a z publikace A. Medunové-Benešové. V mohylách jsou kameny používány pouze pro úpravu hrobů . Nadále se v nich objevují pouze žárové pohřby. Patří sem mohylníky v Alojzově-Spáleném Kopci, Křemela II u Náměště nebo Horka u Ohrozimi.
V těchto mohylách se objevuje i kanelovaná keramika, která je dokladem přechodného horizontu mezi KNP a KKK.
Poměrně často se v sídlištních jámách objevují pohřby v různé podobě. Na sídlišti v Makotřasích se přišlo ve 20 sídlištních objektech na lidské pozůstatky. Někdy šlo o rituální pohřby s výbavou, ale našly se i kostry bez výbavy. V jiných objektech ležely pohozené kostry, někdy pouze jejich části či dokonce jen izolované lebky. Ve Staré Kouřimi byl zjištěn pohřeb dítěte ve skrčené poloze na ohništi v sídlištní jámě. V horní vrstvě sídlištní jámy v Žadovicích se našel pohřeb dobytčete bez hlavy a pod nim byl uložen pohřeb muže v nepřirozené poloze. Pohřby dobytčat se objevily i na dalších lokalitách z tohoto období. Na polském nalezišti Brzešč Kujawsky se zjistilo 5 hrobů a v nich celkem 8 dobytčat. V jednom případě pod zadní částí dobytčete leželo 1,5 roku staré dítě.
Pohřební ritus doplňují některé zvláštní objevy. Poprvé se v žárových hrobech našly nádoby s úmyslně proraženým otvorem (dušníky). Sekeromlaty z mohyl jsou obvykle poškozeny, snad aby nemohly být použity proti pozůstalým. V mohylách středního stupně byla zjištěna udusaná podloží, spálené pozůstatky rostlin a opálené kameny, což bývá vysvětlováno jako svědectví smutečních obřadů.
V kultuře s kanelovanou keramikou se můžeme setkat prakticky se všemi způsoby. V Karpatské kotlině je značné procento žárových hrobů a objevují se i velká pohřebiště (Budakalász 437 hrobů)
Na Slovensku známe žárové hroby z Hadušovců u Spišské Nové Vsi (kamenné obložení) a Gajar (popelnicový hrob). Větší pohřebiště s 24 hroby bylo prozkoumáno v Gemeru a v Šarovcích tři hroby. Ze Slovenska známe poněkud neobvyklý hrob ze Stredy nad Bodrogom s kostrou v extremně skrčené poloze v malé jámě o průměru 95 cm.
Naše území leží již na periferii kanelovaného území. Ve starším období se na Olomoucku a Prostějovsku (Aloizov, Ohrozim, Slatinky) vyskytly žárové hroby pod mohylami. Ze stavebního hlediska tyto kanelované mohyly vycházejí z nejmladších nálevkovitých mohyl. Nemají kamennou konstrukci, pokud se kámen v mohylách objeví, tak souvisí s jednotlivými hroby. Ojedinělé se žárové hroby vyskytly vzácně i v jiných oblastech (Úvalno na Krnovsku).
Mimořádnou formu představuje hrobka z Velvar v Čechách. Byla vybudována z mohutných kamenných bloků, které vytvářely skříňku o rozměrech 3,2x2,2 m. Uvnitř ležely dvě neúplné lidské kostry a patrně i žárový hrob v popelnici. Výbavu tvořily další nádoby, měděné nášivky, nášivky z mušlí a jejich plechové napodobeniny, několik set drobných kroužků a korálků z kostí a vápence, náramky ze svinutého drátu a velká půlměsícovitá ozdoba. Neobvyklé nálezy, neobvyklý způsob pohřbu srovnatelný s megalitickými hroby, komplikovaly datování, které se nakonec ustálilo na jeho zařazení do mladšího období KKK
Širokou, ale nepočetnou škálu hrobů doplňují pohřby v sídlištních objektech. K nejznámějším patří dva objekty objevené v Nitrianském Hrádku. První byl 3 m hluboký, měl 1,5 m v průměru, ve spodní části se ještě rozšiřoval a obsahoval pozůstatky nejméně 11 lidí a psa.
Druhá jáma měla hloubku 4 m, průměr 2 m a obsahovala nejméně 20 jedinců, 3 psy a další domácí zvířata. Neznáme důvod těchto hromadných pohřbů, ale podobnost obou případů vylučuje náhodu. Pohřby na sídlištích máme doloženy i na Moravě. Na výšinné osadě v Hlinsku u Přerova objevil J. Pavelčík rituální hrob defektní ženy. Ležela na zádech, ale nohy spočívaly na levém boku. Žena měla ve výbavě kostěnou jehlu a kamenný sekeromlatem s provrtem.
Zvláštností KKK jsou časté pohřby domácích zvířat na sídlištích. Na sídlišti v Dolních Věstonicích bylo objeveno hned několik jam, v nichž byly uloženy kostry větších domácích zvířat, patrně krav.
Obdobné případy najdeme na celé řadě lokalit z tohoto období. V Šarovcích byl v sídlištním objektu uložen pohřeb krávy (nebo telete) bez hlavy. Na pohřebišti v Alsónémedi v Maďarsku bylo objeveno 40 hrobů KKK
a ve dvou případech šlo o společné pohřby hovězího dobytka a lidí. V hrobě 3 byl pohřben muž na pravém a žena na levém boku společně se 2 dobytčaty ve stejné poloze. V hrobě 28 šlo zase o pohřeb muže se 2 dobytčaty. V podobném hrobě v Budakalászi ležely dvě dobytčata na břiše ve směru S-J a před nimi ve směru V-Z spočívaly ve skrčené poloze na levém boku muž a žena.
Na rozhraní středního a mladšího eneolitu zasáhl na území severních Čech, Slezska a severní Moravy lid kultury kulovitých amfor. V Německu a Polsku známe KKA z ojedinělých hrobů a malých pohřebišť (pohřebiště Ketin se 7 hroby). Obvykle obsahuje hrob pouze jeden kostrový pohřeb muže. Dosud ani jednou se nenašel samotný pohřeb ženy nebo dítěte. Ženy a děti se mohou objevit pouze v hromadných pohřbech společně s mužem. Z Čech známe několik hrobů, ale vesměs jsou bohatě vybavené.
V Blašanech na Lounsku byl objeven dvojhrob s kostrou starého muže ve skrčené poloze na pravém boku byl objeven v pískovně v Blšanech na Lounsku. V pravoúhlé jámě ležela na dně skrčená kostra starého muže na pravém boku a vedle něho spočívala na levém boku kostra malého dítěte na levém boku s obličejem obráceným k muži. U hlavy i u nohou stály amfory. V Předměřicích nad Labem ve 2,5 m hlubokém hrobě ležela na pravém boku skrčená kostra starého muže. Jako milodar byly přiloženy amfora, džbán a 4 izolované lebky. Dvě patřily starším mužům, dvě starším chlapcům. Podle všeho jde o lidské oběti při pohřbu významného muže.
O pohřebním ritu řivnáčské kultury máme malé znalosti. Hroby jsou zachyceny pouze asi na 18 lokalitách, kde jde o ojedinělé hroby nebo blíže neurčené nálezy. Pro návršní osadu Homolka u Stehelčevse známe jen tři žárové hroby v kamenných skříňkách zachycené asi 200-300 metrů od osady. V jednom z nich ve skříňce ležela hromádka spálených kostí asi z více jedinců a u stěny dětská kostra s kamenným idolem. Žárové popelnicové pohřby byly objeveny i v Praze-Hrdlořezích nebo ve Slatině u Kralup. Lidské kosti pocházejí i ze sídlišť V Praze-Bohnicích v trati Zámka a ve Velkých Horoušanech se v sídlištních objektech našly lidské kosti společně se zvířecími kostmi a s dalšími nálezy. Rozlámané lidské kosti se našly rovněž na sídlišti na Homolce u Stehelčevsi.
Jevišovickou kulturu známe pouze ze sídlišť. Jediným dokladem pohřebního ritu je skrumáž kamenů (mohyla ?) o rozměrech 5x3 m z Hradiska u Svitávky, mezi nimiž se našly střepy z několika nádob a lidské kosti
Bošáckou skupinu máme doloženou pouze na sídlištích. Jeden žárový pohřeb uložený v dvouuchém osudí byl objeven v Jelšovcích u Nitry. Část pohřebiště byla zachycena v Bánově. V hrobech ležely kostry ve skrčené poloze na levém boku a výbavu tvořila keramika, drobné keramické a kamenné předměty.
Chamskou skupinu známe pouze ze sídlišť a nemáme žádné doklady pohřebního ritu.
Skupinu Kosihy-Čaka máme doloženou hlavně ze sídlišť a známe pouze několik žárových pohřbů. Spálené kosti mohou být uloženy v popelnici (Čaka hr. 4), mimo nádobu (Čaka hr. 5), nedopálené kosti mimo nádoby (Čaka hr. 8). Dále mohou být hroby pod kamenným věncem (Krasno) a výjimečně se v Ivance pri Dunaji objevil kostrový hrobů. Na Moravě snad můžeme za hrob Kosihy-Čaka považovat kruhový objekt z Moravské nové Vsi – Hrušek s velkou amforou a spálenými kostmi mimo nádobu.
