Počátek neolitu představoval výraznou změnu ve vývoji lidské společnosti. Důležitou změnou byl i nový postoj v nazírání na smrt člověka a na jeho přístup k ní.

Kultura s lineární keramikou

V kultuře s lineární keramikou se na našem území poprvé objevila skutečná pohřebiště, většinou jsou nevelká a obsahují obvykle 10-30 hrobů. Rozkládají se obvykle v nevelké vzdálenosti od sídliště. Ve Vedrovicích bylo sídliště vzdáleno asi 100 m, v Essenbachu-Ammerbreite přibližně 40 m. Hrobové jámy jsou poměrně hluboké (50-150 cm). Zemřelí byli ukládání převážně ve skrčené poloze na levém boku, ale občas se objeví i kostry na pravém boku. Jen vzácně se objeví kostry v natažené poloze (Blučina). Orientace hrobů je dosti nejednotná, ale přece jen poněkud převládá směr Z-V. Zvláštností je obložení pohřbu kameny (Hradiště v Čechách). Hroby obsahují většinou jednu osobu, v několika případech se vyskytly dvě (Blučina, Vedrovice) nebo tři osoby (Blučina). Doloženo je rovněž posypávání hlav nebo i celých těl nebožtíků červeným barvivem. Výbavu tvoří obvykle 2-3 nádoby, hlazená i štípaná kamenná industrie, kostěné předměty, spondylový nebo i jiný šperk (lastury, ulity) a v ženských hrobech se občas objeví i zrnotěrky.

Nejznámější a největší pohřebiště s 96 hroby bylo prozkoumáno ve Vedrovicích v poloze Široká u lesa v letech 1975-1982. Zemřelí spočívali v oválných hrobových jamách ve skrčené poloze většinou na levém boku hlavou obvykle k JV, obličejem k J.

Mnozí leželi na kamenných deskách a v celé řadě případů byli vybaveni milodary.

V mužských hrobech se objevuje keramika, broušená industrie, hlavně kopytovité klíny, dále spondylový šperk nebo drobná štípaná industrie.

V některých mužských hrobech se našly lichoběžníkové šipky (až 8), takže se dá předpokládat, že v hrobě byl luk se šípy. Ženské a dětské hroby obsahovaly mnohem skromnější výbavu. Ze zajímavostí tohoto pohřebiště lze uvést hrob gravidní ženy, zemřelého s amputovanou rukou nebo s trepanací lebky.

Na Moravě se předpokládají ještě další pohřebiště. V Blučině-Nivkách byl objeven hrob a trojhrob (muž, žena a dítě) a zemřelí leželi na zádech. Muž z hrobu byl vybaven sekerkou, zatímco zemřelí z trojhrobu byli posypáni barvivem a našlo se u nich 400 korálků z mramoru, vápence a lastur, z nichž 200 leželo se srnčím parůžkem u lebky muže. V Padochově se našly čtyři kostrové hroby uložené na levém boku. Nejvýraznější koncentrace pohřebišť je na Znojemsku. Ve Vedrovicích v trati Za dvorem bylo prozkoumáno 10 hrobů (některé patřily MMK) a v poloze u kostela tři pohřby. Jiná pohřebiště signalizují tři pohřby zachycené v cukrovaru v Moravském Krumlovu a tři hroby v Rybníkách Na dílech. Vedle toho známe i ojedinělé hroby z více než 10 lokalit. Od ostatních se odlišuje hrob z Hlubokých Mašůvek, protože za příčinu smrti pohřbeného se považuje nezhojená trepanace na lebce.

Zatím výjimečným je birituální pohřebiště v Kralicích na Prostějovsku, kde v letech 2005-2006 prozkoumal M. Šmíd 79 hrobů, z nichž 68 bylo žárových a pouze 11 kostrových.

Výbavu hrobů tvořilo pouze několik nádob, kopytovité klíny a sekerky (P 8050015 – Korytovité klíny a sekerky z Kralic), ale většina hrobů neobsahovala žádné milodary.

Obdobná situace je i v okolních zemích. Ve své poslední práci uváděla M. Zápotocká v Čechách 88 většinou ojedinělých hrobů s 97 jedinci z 52 katastrálních území (66 lokalit). Na Slovensku se největší pohřebiště zjistilo v Nitře (73 KH, 10 ŽH). Větší pohřebiště jsou v západní Evropě, kde nejsou výjimkou ani nekropole s více než 100 hroby. K největším patří pohřebiště ve Wanderslebenu (179 KH, 132 ŽH), Schwezingenu (193 KH, 9 ŽH) a Stuttgartu-Mühlhausenu (200 KH)

Zvláštní formu představují pohřby na sídlištích. Kostry se objevují v sídlištních jámách, vzácněji v chatách, v základech chat (Ohnice) nebo jen volně na sídlišti. Typickým příkladem tohoto zvyku je osada v poloze Široká u lesa ve Vedrovicích, kde V. Ondruš zjistil pět pohřbů dětí ve věku do 7 let ve stavebních jámách. Na sídlišti v Žádovicích objevila K. Geislerová v 7 sídlištních objektech dokonce 10 pohřbů. Jeden patřil dospělé ženě a zbývajících devět dětem do 8 let, v jednom případě šlo dokonce o hrob novorozence a jednou o dítě ve věku 9-10 měsíců. Stáří dalších se pohybovalo od 2 do 8 let. Všechny ležely ve skrčené poloze na levém boku, pouze dospělá žena spočívala na pravém boku, většina z nich nevlastnila žádnou výbavy, ale jedna kostra byla pokryta okrovým barvivem.

V Mikulově prozkoumal J. Unger sídlištní objekt se 3 dětmi. Dětské pohřby se objevily i v další sídlištních objektech (např. Předmostí, Tuchomyšl). Tyto dětské pohřby jsou na sídlištích velmi časté. Někdy jsou dokonce považovány za doklad zvláštního postavení dětí ve společnosti prvních zemědělců. Jindy jsou dávány do souvislosti s nějakými náboženskými rituály které probíhaly při zahájení nebo dokončení staveb. Neobvyklý nález představuje zásobnice z Třebestovic (okr. Nymburk), na jejímž dně se našly kostry 5-6 dětí.

V menší míře můžeme se setkáme i s pohřby dospělých jedinců (např. Tuchomyšl, Vedrovice, Velatice). Občas se na sídlištích objeví i hromadné hroby. Názorným příkladem je jáma v Brně-Komíně, která obsahovala 3 dospělé jedince a jedno dítě. Vesměs ovšem jde o pohřby, které nebyly vybaveny žádnými milodary.

Kultura s vypíchanou keramikou

Naše znalosti o pohřebním ritu kultury s vypíchanou keramikou jsou skromnější než u kultury s lineární keramikou. Podstatně lepší situace je v Čechách, kde M. Zápotocká v práci z roku 1998 uvádí 99 hrobů se 124 jedinci z 59 obcí (83 lokalit). Lid s vypíchanou keramikou své zemřelé pohřbíval kostrově nebo žárově. Kostrové hroby jsou pokračováním starších hrobů lineárních a odpovídají jim stylem, obdobnou úpravou i výbavou. Známe je z malých pohřebišť a jednotlivých hrobů.

Skrčení koster se projevovalo většinou jen skrčením nohou. Žárové hroby pocházejí již z rozhraní lineární a vypíchané kultury z Lysolají a Zálezlic. Další žárové hroby jsou vesměs ojedinělé, obsahují jen několik nádob, případně jiné předměty. Spálených kostí je v hrobech nalézáno málo, zřejmě nebyly příliš pečlivě sbírány. Spálené kosti jsou buď roztroušeny v hrobové jámě, jindy jsou soustředěny na hromádce (případně v jamce) nebo jsou uloženy v popelnici. K pohřbu jsou přiloženy milodary. Pozoruhodný nález byl zjištěn v Proseticích (okr. Teplice), odkud pocházejí čtyři nádoby patrně z hrobu. Jedna z nich má ve dně uměle vyražený otvor (dušník).

Vedle toho se objevují i pohřby vymykající se běžnému pohřebnímu ritu. Časté jsou kostry v sídlištních objektech, přičemž někdy jde i o hromadné pohřby. V Praze-Střešovicích bylo v jedné jámě 5 koster, v Loděnicích 5 koster (patrně rodina),

v Třebovlích 3 kostry, v Krpech se našly v jámě pozůstatky 3 koster se zářezy a záseky na kostech. V Kolíně se ve dvou jámách objevily rozštípané a opálené kosti.

Dosud známe tři větší pohřebiště. Žárové pohřebiště z Prahy-Bubenče se 17 hroby přineslo některé zajímavé znalosti. Pohřební hranice se rozkládala mimo pohřebiště. Popel a zbytky kostí byly uloženy buď do nádoby nebo volně na hromádku a překryty mísou, případně rozptýleny po hrobové jámě. Milodary tvořily nádoby, jejichž počet se pohyboval od 4 do 14, a případně kamenné nástroje.

Nevelké množství kostí naznačuje jen symbolické odebrání lidských pozůstatků.

Na největším birituálním pohřebišti v Miskovicích bylo objeveno 69 objektů (47 ŽH, 18 KH, 4 nejisté). Hroby byly mělké, porušené orbou a lze předpokládat, že původní počet přesahoval 100. Pozůstatky kremace byly většinou na hromádce, někdy překryty mísou, ojediněle v nádobě. Milodary byly chudší než v Praze-Bubenči - obvykle do 3 nádob (Celkem 67 nádob), broušené nástroje a přepálené silexy. Výjimečný hrob 81 obsahoval sekeru, brousek, 145 ks ŠI (mužské milodary) a dále 2 drtidla, oblázky a 12 nádob (ženské milodary).

V Plotištích n. L. bylo odkryto sídliště a 16 hrobů rozptýlených na velké ploše ploše. Nejstarší byl hrob uložený ve stavební jámě a zbývající tvořily dvě skupiny, z nichž západní obsahovala kostrové a východní žárové hroby. V hrobech se obvykle našly 1-2 nádoby a ojediněle ŠI nebo BI., v 6 hrobech stopy červeného barviva.

Výjimkou byly dva bohaté dětské hroby. První (chlapecký?) obsahoval u kostry nádobu, čtyři kusy BI, řadu ŠI, záponu z jeleního paroží a ozdoby z grandlí, drobné předměty se našly i ve vrstvě nad kostrou. Druhý dívčí(?) hrob obsahoval grandle a náhrdelník z 84 provrtaných ulit sladkovodního plže.

Na Moravě a ve Slezsku je situace méně jasná a známe 7 lokalit s 13 hroby. Ve Slezsku jde o Velké Hoštice se 2 hroby a Brumovice, na Moravě bylo zjištěno v Blučině, Nové Vsi a Vyškově po jednom hrobě a ve Lhánicích patrně více hrobů. Vesměs však jde o sídlištní objekty s pohřby a nikoliv o regulérní hroby. Zajímavější je pouze objekt z Nové Vsi, v němž byly dvě kostry. Nepodrobnější znalosti o pohřebním ritu na Moravě jsme získali na sídlišti v Těšeticích-Kyjovicích, kde bylo prozkoumáno 6 pohřbů s 11 jedinci. Hroby byly zcela volně rozloženy na celém sídlišti

Nejmenší vzdálenost mezi nimi činila 22 metrů, pohřby byly uloženy poměrně mělce v běžných sídlištních jámách a obsahovaly jen chudou výbavu - části nádob, štípaná industrie, kamenná podložka. Zajímavý je vysoký počet hromadných pohřbů, Z 6 pohřbů byly dva jednotlivé pohřby, tři dvojhroby a jeden trojhrob.

Poněkud odlišnější je pouze hrob H5, v němž se našla polospálená dětská kostra obložená 9 zrnotěrkami.

Kultura s moravskou malovanou keramikou

Závěrečný úsek neolitu je ve středním Evropě spojován s lengyelským osídlením. Ve východní části lengylského okruhu existují četná rozsáhlá pohřebiště (např. eponymní Lengyel v Maďarsku nebo Svodín na Slovensku). Ve Svodně se již před válkou přišlo v jednom hrobě na nádobu stylizující lidskou postavu.

V padesátých a šedesátých letech 20. stol. se objevilo menší pohřebiště s mělkými hroby s kostrami ve skrčené poloze na pravém boku. Jeden hrob patřil dospělému jedinci a ostatní dětem. Překvapení přinesl objev další nádoby navíc natřenou červeným barvivem. Na ludanickém pohřebišti ve Vyčapech Opatovcích bylo objeveno osm hrobů s kostrami ve skrčené poloze uloženými v hrobových jámách obdélníkového tvaru hlubokými až 1 m. V jednom ze tří dvojhrobů leželi vedle sebe stejně orientovaný muž a žena, kteří byli pohřbeni současně. Na dalším ludanickém pohřebišti v Branči se 17 hroby se zjistilo 16 hrobů nedospělých osob. Na pohřebišti s 24 hroby v Jelšovcích se v mužských hrobech nacházely dlouhé kamenné čepele a provrtané kančí zuby, zatímco chyběly měděné a kamenné zbraně. Z ženských hrobů pocházejí četné šperky z mědi a mramoru.

Na kostech se objevila celá řada patologických změn jako následek nemocí a rovněž řada zranění sečnými zbraněmi.

V západní části lengyelského okruhu známe jediné pohřebiště se 6 hroby v Mauer u Vídně. Dále máme v Dolním Rakousku po dvou hrobech v Eggenburgu a v Langenzersdorfu a 5 jedinců pochází z nejistého počtu porušených hrobů v Kleinhadersdorfu. Na Moravě máme v současné době zachyceny lidské pozůstatky z období MMK asi ze 40 lokalit, z nichž je pouze několik ojedinělých hrobů (např. Těšetice, Střelice-Bukovina). Mezi rituálními hroby převládají kostry uložené ve skrčené nebo aspoň v nakrčené poloze. Zvláštností je několik jámových žárových hrobů z Jaroměřic n. R., Výrovic a dalších lokalit. Jejich škála je široká a rozeznáme mezi nimi rozeznat kostry rituálně uložené, pohozené, neúplné kostry, samotné lebky nebo hromadné pohřby. Zvláštností jsou hromadné pohřby. K nejznámějším patří objekt ze Džbánic, kde v malé jámě bylo natěsnáno celkem 12 osob (zřejmě dospělých i dětí), u nichž bylo přiloženo 16 nádob, u jedné dětské kostry ještě náhrdelník z lastur a korálků a kostěné hladidlo a dále ještě psí lebka.

Dvojhroby reprezentuje pohřeb dvou dospělých a psa ze Sněhotic nebo ženy s dítětem z Zmedlova na Olomoucku.

Převážná většina lidských pozůstatků, dospělých i dětí, pochází ze sídlišť. Hroby dospělých reprezentuje pohřeb muže v elipsovité jámě zapuštěné do zasypaného příkopu v Těšeticích a vybaveného třemi nádobami a fragmentem další nebo pohřeb z Klobouk.

Dětské pohřby známe např. ze Střelic-Bukoviny nebo ze sídlištní jámy v Mostkovicích. Na sídlištích MMK se však můžeme poměrně dosti často setkat i s nerituálně pohozenými jedinci. Ve Střelicích-Bukovině objevil F. Vildomec jámu s kostrou dospělého člověka ležícího na břiše s roztaženými nohami. V hliníku v Těšeticích-Kyjovicích se našlo pohozené dítě. Další pohozené kostry pocházejí rovněž z Hodovnic, Pavlova nebo Velešovic.

Samostatné lebky se objevily mimo jiné v Lužích u Oslavan, Střelicích-Bukovině, Hlubokých Mašůvkách nebo Dobšicích. Stejně staré jsou patrně i čtyři lebky objevené na ohništi v jámě na Cezavách u Blučiny.